Dne 17. července 2009
Jeden můj bývalý (mimochodem moc dobrý učitel a skvělý chlap) říkal, že když Vás cokoliv trápí, pálí, máte vztek, chuť němomu něco vyčítat, tak to sepište. Mne je jenom děsně smutno mne samotné nad sebou a tak jsem se dala do psaní...
Vždycky, když mi není zrovna hej, tak se dám do psaní. Asi mne to moje trápení inspiruje a nejspíš mám v sobě hodně trápení, protože mne ve škole vždy chválili za dobré slohy. Takže šťastný člověk by měl mít problém s psaním? Možná tomu tak je a nebo třeba toho šťastlivce zase inspiruja jeho štěstí? No to je teď jedno, nebo se dostanu někam, kam ani nechci.
A teď už ani nevím, co jsem vlastně chtěla napsat... Možná je to tím, že moje aktuální bolístka ze včerejšího večera se zalepila a já jsem zase o trošku šťastnější, tak budu pokračovat někdy jindy, až mne zase bude něco tížit dušičku.